Tralalalala

Bylo nebylo, před dávnými a dávnými časy, začali jsme studovat jaderku Jako většína lidí ani Honza Volenec skoro nikoho neznal, když chodil po škole a volal: „Klucí, pojďte si zahrát fotbal.“ A ti, co do toho už párkrát kopli, byli hned pro. A tak se začala tvořit parta kluků se společným zájmem. Byli jsme si dohromady asi třikrát zahrát, když jednou Petr Komínek na Dějinách fyziky volá: „Klucí, no, vy tam.“ Ani nevěděl, jak se jmenujeme a my tenkrát stejně tak nevěděli, jak se jmenuje on. Byl to jenom ten kluk, co na fotbale tak funěl. Povídá: „Hele, nechcete se mnou hrát v týmu?“ Tuhle zajímavou nabídku mnozí přijali. Pak jsme se nějak potkali a nastoupili k prvnímu utkání. Kolotoč Strahovské ligy se rozjel na plno.

A to ne ledajaké. Protože jsme se přihlásili pozdě, nastoupili jsme na uvolněné místo, do druhé ligy. To je již poloprofesionální úroveň, kam nastoupila banda kluků, kteří spolu párkrát hráli. Neumíte si představit, co je to za pocit dostat během 50 minut 21 gólů. Abych to shrnul, během první sezony jsme nezískali ani bod a celkem logicky sestoupili do ligy třetí.

Sice jsme pořád nebyli nic moc fotbalisti, ale forma stoupala. Spolu s ní stoupala i rychlost změny kádru. Protože jsme od začátku chtěli být týmem složeným ze samých jaderňáků, museli jsme se již po prvním semestru s těmi méně šťastnými z nás rozloučit. Oproti tomu jsme nabrali posily, Vláďu Španihela a především Vojtu Davida. A právě on nám v létě 07 „vystřílel“ záchranu ve třetí lize. A při tom se začala zvedat i týmová morálka. Rozloučili jsme se s některými rozvraceči týmu a se všemi, pro které byly zkoušky neslučitelné s pokračováním ve studiu, a začali se soustředit na další sezonu.

V této době se již jasně vyprofilovala vůdčí trojice. Petr Komínek – majitel týmu a kapitán, Jarda Sejkora – trenér a Tomáš Kouřim – vedoucí marketingu. Všem bylo jasné, že pro příští sezonu budeme opět muset najít posily. Z našeho ročníku jsme získali Vencu Pejchala a nového brankáře Davida Karala. To byla oproti čerstvému inženýrovi Dobromirovi Díře Dimitrovovi změna o 200 procent. Pak už nám nezbylo nic jiného, než zkusit štěstí mezi čerstvými prváky. I přišli jsme na matematickou analýzu a od tabule jsme naši zoufalou prosbu vykřikli do davu. A, světe div se, ve smluvený čas přišlo více než deset zájemců. Rázem jsme nebyli v roli zoufalých nadšenců, ale v roli pánů manažerů, kteří si vybírají nové talenty. Naštěstí jsme měli své výběrové metody a tak tým obohatili Zbyněk Resl a dvojice slováků Miro Žilka a Filip Dostál.

Úspěchy se začínali dostavovat. Po fantastickém druhém místě na turnaji Strahov open air, jsme ihned přehodnotili naše sezónní cíle ze záchrany na postup. V té době jsme už měli i našeho sponzora, Škodu Jaderné strojírenství, a.s. a nastupovali v krásných dresech nejen s jejich logem na prsou. Vše se zdálo šlapat jako hodinky, vyhráli jsme osm zápasů v řadě. Jenže, pak přišel zkrat v play off a my zůstali ve třetí lize.

Před poslední sezonou jsme udělali ze sekce matematické analýzy A rekrutovali Radka Papouška. Cíl zůstal stejný. Postoupit zpět do druhé ligy. Veškeré naše úsilí k tomu také směřovalo. Založili jsme web www.tralalalala.unas.cz. Zvýšili jsme intenzitu tréninků, ale stal se pravý opak. O suverénních výkonech z podzimu se nám mohlo jenom zdát. Prohrávali jsme a začal se nám vzdalovat i postup do play off. Pak jsme se ale semkli jako tým a vybojovali play-off. Před rozhodujícím utkáním sezony přišla nejprve série turnajů, ve kterých již mohla nastoupit naše poslední posila Pavol Sedmák, a nám se začalo blýskat na lepší časy. Na ISC Olympics jsme obsadili krásné druhé místo, největšího úspěchu jsme pak dosáhli na turnaji O Pohár rektora VŠE, který jsme především týmovým výkonem vyhráli.

Vrcholem sezony pak byl přímý souboj o postup zpět do druhé ligy. Ten se nám povedl a v příští sezoně tak budeme opět moci nastoupit tam, kde jsme před lety začínali. Pevně věřím a doufám, že to bude úspěšný návrat. Závěrem bych chtěl říci, a myslím, že mohu mluvit za celý tým, že jsme všichni velice hrdí na to, že můžeme reprezentovat naší fakultu a dělat jí tak dobré jméno nejen na akademické půdě.

Davor Šuker

Komentáře jsou uzavřeny.